MUDr. Erika Goetzová

vystudovala Fytoterapii a dále se vzdělává v akupunktuře. Pracuje na TCM Clinic a přednáší pro TCM Institut.

Eriko, připravila jsi si pro nás přednášku o akne a workshop o ekzémech, setkáváš se často s kožními onemocněními ve své ordinaci?

Ano, problémy s kůží patří mezi časté obtíže, na které si pacienti stěžují, což není nijak překvapivé, když si uvědomíme, jak málo pro ně můžeme udělat prostředky naší západní medicíny. Osobně mám tuto oblast medicíny ráda, i když je to někdy těžké, zdlouhavé či zašmodrchané, líbí se mi sledovat, jak kůže odráží, co se děje uvnitř, dumat nad tím, proč se právě takovéhle „pupínky“ objevily zrovna zde, je to jak detektivka a není přitom potřeba mnoho slov.

Kožní nemoci většinou vyžadují dlouhodobou spolupráci s pacientem, často i s úpravou stravovacích návyků a životního stylu, jak se Ti daří získat pro léčbu dospívající?

Nu, někdy to opravdu není snadné. Naštěstí odvary z čínských yao jsou dostatečně chuťově odpudivé, takže často pomůže vysvětlení, že dobu léčby lze zkrátit, pokud se podaří z životosprávy odstranit alespoň část toho, co „přilévá oleje do ohně“. Samozřejmě je nutný poctivý přístup, vše vysvětlit, jak nejlépe je možné, upřímnost se rozhodně vyplácí.

Tvoje dcera je už také v ohnivém věku, jak to doma zvládáte?

Ano Terezka je podle svého věku již „teens“ , ale zatím si opravdu nemohu na nic stěžovat.
Už jako malinká dávala jasně najevo, že výrazně autoritativní přístup u ní nic nesvede, takže očekávat slepou poslušnost jsme nemohli a museli jsme hledat jiný způsob komunikace, který bychom mohli použít, aby se naučila dodržovat rozumná pravidla  a otesal se přirozený dětský egocentrismus. Takže zatím se zdá, že nemá důvod se proti nám bouřit. (Uvidíme, co přinese budoucnost.). Osobně se domnívám, že je velmi těžké ve výchově nespadnout ani do jednoho škodlivého extrému – příliš dítě dusit nebo naopak nechat jej následovat jen své momentální nápady (to považuji za jen falešnou svobodu). Stále si pamatuji moudrou větu Terezky první paní učitelky v první třídě, když říkala, že „ děti potřebují řád, jinak jsou úzkostné“. Asi jako lidé potřebujeme mít prostor ohraničený, i když toužíme po nekonečnu.

 
Víme, že jsi se právě vrátila z dovolené v Irsku, splnil věčně zelený ostrov Tvá očekávání?

Myslím, že ano. Je těžké nepodlehnout kouzlu tohoto místa, i když člověk zmokne za jeden den vícekrát než za celý předchozí rok. Poprvé v životě jsem viděla a pocítila déšť, který měl takřka horizontální směr a důkazy rčení, že něco „roste jako z vody“ byly snadno pozorovatelné na každém kroku. Příroda v Irsku je opravdu nádherná. V takovém podnebí by člověk čekal, že každý druhý jedinec bude trpět nějakou patologií z vlhkosti, ale kupodivu se to tak nezdálo (pokud bylo mé letmé a jistě povrchní pozorování nezatížené idealizací). Možná za to Irové vděčí tradičně jednoduché životosprávě, možná je tu vliv geneticky vyselektovaných odolných konstitucí a možná taky schopnosti radovat se ze života. Do hospody se tu totiž chodí pít pivo a tančit (nikoliv například pojídat smažená těžká jídla).